Stinná stránka kreativity

Kreativita během posledních let získává stále více pozornosti a tím nabývá na důležitosti a nyní se dá považovat za jednu z moderních vlastností. I přes to, že většina lidí si o sobě myslí, že jsou kreativní, ne vždy tomu tak opravdu je. Ve výsledku totiž není pro všechny podstatné být kreativní, ale na spoustě pracovních pozic je to záhodno.


Na druhou stranu, kreativita má také svou stinnou stránku. Ta se projeví v momentě, kdy kreativita člena týmu jde na úkor efektivity, ostatním je spíše na obtíž, a stává se tak rizikovým faktorem pro organizace.


Neznamená to ale, že každá kreativní osoba bude problematická. Vztah mezi kreativitou a jejími zápornými důsledky je pouze korelativní, ale je třeba si uvědomit, že níže popsané vzorce chování se budou ve firmách projevovat mnohem výrazněji, pokud neustále budeme fixovaní na potřebu kreativity a budeme najímat více a více kreativních lidí.

Musí být kreativní člověk zároveň emocionálně nestabilní?

Vztah mezi kreativitou a emocionálními výkyvy a špatnými náladami byl podrobně zkoumán ke konci 20. století. Výzkumy ukazují na spojení mezi těmito dvěma vlastnostmi, ale neznamená to, že kreativní osoby nutně trpí depresemi. Vyrovnaní lidé jsou většinou příliš šťastní, takže nemají potřebu tvořit něco nového, bývají natolik spokojeni se sebou a svými úspěchy, že je nechtějí ničím zastínit. Typický profil umělce – podle diagnostických testů – vypovídá o stejné úrovni propojení mezi kreativitou a nízkou emoční stabilitou. Emocionálně nestabilní lidé vidí až za roh, mají schopnost předvídat a vidět souvislosti mezi věcmi, které ostatní nevidí. Jsou schopní vytvořit nový produkt nebo službu úplně od nuly.

Izolujte kreativce!

Kreativní osoby bývají často spontánní, flexibilní a nekonformní, nebojí se zariskovat a rádi posouvají limity. Pravidla jsou pro kreativce nutné zlo a jejich nedodržování a obcházení je součástí jeho života.  Z toho můžeme vyvozovat, že mají nižší orientaci na detail a méně se soustředí na to své nápady zrealizovat a dotáhnout je do konce, raději přichází stále s novými. Jako příklad může posloužit kreativní účetnictví americké energetické firmy Enron, kde za účelem většího zisku nastavili kreativní řešení. Bylo by snazší a modernější najít nové, nikdy dřív nepoužité metody řešení problémů, ale na udržitelné firemní procesy by měly organizace vytvořit stabilní a neměnné prostředí, s předvídatelnými a regulovanými procesy. Fenomén převratnosti shrnuje David McAdam, když uvádí, že organizace neustále shání špičkové kreativce, ale ti jsou potom v zaměstnání striktně svázáni řádem a pravidly. Kreativita je potřeba, ale asi by měla být izolována, právě kvůli svému potenciálu ztěžování procesů nebo vyhoření.

...pouze díky propojení kreatiních myslí a lidí orientovaných na proces se můžou týmy neustále rozvíjet...

Samolibost spojená s trochou kreativity

Nejnebezpečnější fenomén 21 století je také spojený s kreativitou. Samolibí lidé upřednostňují sebe nad ostatními, soustředí se na seberealizaci a na svoje myšlenky. Nezajímají je potřeby a názory druhých, i když mohou být lepší než ty jejich, ne-li dokonalé. Samolibí lidé mohou navenek působit jako inovátoři, protože si prosazují zásadně své myšlenky, na kterých trvají.

Závěrem

Kreativita je bezpochyby potřeba. Slogan jedné firmy říká: „budoucnost může být dokonale předpovězená, pokud si jí takovou uděláme“. Inovace je motor rozvoje. Pokud jsou organizace dostatečně chytré na to porozumět svým kreativcům a propojit jejich kreativní mysli s lidmi orientovanými na proces, můžou dosáhnout neustálého rozvoje svých týmů, které budou připraveny na nové obchodní výzvy. Pokud je ve společnosti někdo, kdo myšlenky skvěle vypracuje a někdo, kdo je zrealizuje již zaběhnutými a fungujícími procesy, tak má firma vše potřebné pro inovace a nové nápady. Organizace můžou mít příliš kreativity!

CHTĚLI BYSTE SE DOZVĚDĚT, JAK PRACOVAT S KREATIVNÍMI ČLENY TÝMU? JAKÉ JSOU JEJICH SLABINY? RÁDI VÁS S PROBLEMATIKOU PODROBNĚJI SEZNÁMÍME!

Napište komentář