Jak funguje naše psychika v izolaci?

Pandemie koronaviru se rychle rozšířila v našich životech a způsobila strach, obavy a nejistotu. Tyto stresové reakce jsou naprosto normální protože se vyvinuly jako evoluční strategie pro přežití. Skutečným problémem je, že i když se u nás vyvinuly strategie pro zvládání stresu, často toho nedokážeme efektivně využít. To je takzvaná „bojová nebo útěková“ reakce, díky které buď čelíme hrozbám, nebo jim utíkáme. V současné situaci COVID-19 však nemáme na výběr, musíme se jí postavit a vypořádat se s ní.

Jak pandemie ovlivňuje naši psychiku

Náhlá ztráta kontroly a nejistota může vyvolat neočekávané chování, které sice napomáhá krátkodobému zvládnutí, ale z dlouhodobého hlediska brání účinné adaptaci. Dobrým příkladem takového chování je marginalizace, když přemýšlíme jako „vůbec mě to neovlivní“ nebo „je to jen další masová hysterie způsobená médii, není to tak vážné“. A dalším příkladem je katastrofizování, kdy se hrozba zdá dramaticky beznadějná a neřešitelná: „Pokud chytím virus, jistě zemřu“ nebo „tohle nikdy neskončí“.

Z emocionální stránky je to nesmírně únavné období, které negativně ovlivňuje naši psychickou pohodu a celkově psychiku a proměňuje nás ve vystresované a úzkostné bytosti. Velká část tohoto negativního dopadu je způsobena karanténou a regulovanou izolací, které nás nejen nutí provést významné změny v každodenním životě, ale také způsobují zvýšenou úroveň osamělosti a deprese. To může vést ke zvýšenému užívání alkoholu a drog, sebepoškozování nebo sebevražednému chování (WHO, 2020).

Psychologické aspekty izolace a práce z domova

negativ-spiral

Izolace a práce z domova mohou zesílit obavy o zdraví nás a našich blízkých. U osob s chronickým onemocněními je ještě větší riziko stresu v důsledku omezených možností lékařských kontrol a dostupnosti lékařů (WHO, 2020).
Kvůli izolaci a home-office mohou být hranice mezi denními aktivitami nejasné, což může mít vliv na to, jak jíme a spíme. Nastavení a dodržování denního režimu může poskytnout silnější pocit stability a podporuje lepší zvládání situace. Udržování každodenních rutin, jako je například ranní káva, malé přestávky a oběd ve stejnou dobu, jakou bychom měli za normálních okolností, pomáhá udržovat pocit bezpečí i v obtížných dobách.
Ze sociálního hlediska procházejí dlouhodobé vztahy také určitou proměnou, protože nedostatečný osobní kontakt ovlivňuje kvalitu vztahů. Ne pro každého je online svět pohodlnou formou komunikace nebo k němu nemá přístup, a proto je vnímán také jako hrozba, i když je nyní omezení kontaktů s lidmi nutné. Proto je nyní více než kdy jindy důležité vyvinout dostatečné úsilí, abychom naše vztahy udrželi. Na druhé straně je současná situace stejně těžká pro ty, kteří jsou v izolaci se svými rodinami, jako pro ty, kteří jsou izolováni sami. Chybění osobního prostoru často vede k častějším konfliktům ve vztazích, a proto musí být prioritami účinná, asertivní komunikace a věnování dostatečné pozornosti.

Jak se můžeme dostat z negativního kruhu?

Pocit, že jsme uvězněni kvůli izolaci ještě více umocňuje tyto negativní pocity. Občas máme tendenci klást si osobně i profesionálně tyto otázky:

Jsem dobrý v tom, co dělám?

Jsem dobrý rodič?

Jsem dobrý partner nebo přítel?

Jsem užitečný?

Zvládnu to?

Prvním a nejdůležitějším krokem je nalezení vnitřní jistoty a uzavření míru se sebou samým. Každý den čelíme tolika negativním emocím, takže je naprosto v pořádku, dokonce i prospěšné, požádat o pomoc nebo ji nabídnout potřebným. Společnosti mohou hrát důležitou roli při pomáhání svým zaměstnancům při řešení situace a udržování zdravé psychiky. To je a také zůstane nezbytné.

Andrea Órás – Assessment Systems

Pomáhejte svým lidem

překonat problémy způsobené izolací a stresem z práce na dálku.

Přihlásit se k odběru novinek

* povinné pole


Souhlas s GDPR

Zásady ochrany osobních údajů


Share This